Sklizeň kávy

Doba sklizně kávovníkových plodů je rozdílná podle zeměpisné polohy pěstitelské oblasti. Na sever od rovníku, v oblasti Střední Ameriky a Etiopie se sklízí káva od září do konce roku. Jižně od rovníku, například v Brazílii se sklízí naopak v jarních měsících, ale někdy se může sklizeň protáhnout až do srpna.

V oblastech kolem rovníku, v Kolumbii nebo v africké Ugandě, se káva většinou sklízí po celý rok. Neplatí to ale například u špičkových keňských káv, ty se sklízí pouze jednou v roce a to na jaře. Jinak je celoroční sběr možný na plantážích v různých nadmořských výškách.

Náklady na sklizeň kávy jsou poměrně vysoké, někdy činí až polovinu celkově vynaložených nákladů. Proto se na některých plantážích v nenáročném terénu nasazují česací stroje. Ovšem stroje mohou být použity pouze tam, kde je měkká půda a kde jsou kávovníky pěstovány v pravidelných řadách. Stroje pak projíždějí podél stromů a protřásají větvemi, ze kterých padají zralé plody do násypného trychtýře. Bohužel, zároveň se zralými plody padají také úlomky větví a listí, takže je nutné strojově sklizené peckovice ještě navíc prosívat.

Na většině plantáží ale sklizeň probíhá ručně a to dvojím způsobem.

U kvalitních druhů arabiky se při sběru využívá probírka neboli výběrové česání. Jde o způsob, kdy se s odstupem osmi až deseti dnů sklízí opakovaně pouze zralé a tmavé plody. Metoda je náročná a časově nákladná, protože se česáči musí ke keři několikrát vracet. Tento selektivní sběr je pro svou náročnost používán především u arabiky, jejíž plody jsou dále zpracovány takzvanou "mokrou" metodou.

Při druhém způsobu se projde pouze jednou celou plantáží a otrhávají se najednou veškeré plody kávovníku. Česáči musí dávat při sběru pozor, aby se mezi kvalitní zralé plody nedostaly nezralé, poškozené nebo napadané chorobami, takové plody mohou způsobit znehodnocení sklizně. Jejich zrna mají po rozdrcení nebo rozlomení nepříjemný zápach (říká se, že mají "lišku") a tato pak spolehlivě zkazí celou partii kávy. Kontaminovaná káva se charakterizuje jako obyčejná, nebo kyselá a nejhorší stav je fermentovaná.

Sběr kávovníkových plodů je pro česáče velice náročnou sezónní prací. Na středně velkých plantážích česáč otrhá průměrně 50 až 100 kilogramů plodů. Množství je samozřejmě závislé na poloze plantáže a také na velikosti kávovníku. Ovšem z celkového množství takto sklizených plodů je pouze 20 procent kávovníkových zrn. To znamená, že ve finále česáč odevzdá v průměru 10 až 20 kilogramů zrn.